Jitka Andrlíková
Statutární zástupce, ředitelka
Jsem absolventka alternativního herectví a výchovné dramatiky na DAMU. Hereckou kariéru jsem zahájila v roce 1994 v Malém divadle v Českých Budějovicích. Po ročním angažmá jsem přijala nabídku působit v pražském divadle Minor. Členkou jeho divadelního souboru jsem byla až do roku 2003.
Ten rok byl v mém životě zásadní, protože jsem tehdy prodělala svojí první mozkovou příhodu. Zasaženo bylo kompletně řečové centrum, což je pro herečku dost velký problém. Ale cítila jsem, že práce je přesně to, co mi pomáhá vracet se zpět do života. Následně jsem ještě působila v několika hereckých společnostech, především v souboru Národního divadla marionet. Tam jsem se kromě herectví věnovala také dramaturgii a produkci, a to až do roku 2010. V té době jsem se začala intenzívně zajímat o dramatickou výchovu a edukativní divadlo. V jeho formě označované jako tzv. Divadlo fórum jsem pak začala vytvářet i vlastní autorská představení. A tím se zabývám do současnosti. Během dalších let přitom následovaly ještě tři další mozkové příhody, ale paradoxně mi pomohly mimo jiné právě k založení Fóra. Jsem člověk, který nemá rád smutek a sebelítost, když se mu v životě přihodí něco podobného, nejsem zvyklá říkat si „proč zrovna já…?“. Raději vždy hledám, co mi to mělo v životě ukázat, co nového mě to mělo naučit.
Jaký má pro tebe Fórum význam?
Fórum je pro mě splnění snu. Je vlastně součtem všeho, co mi život přinesl, a také důkazem, že vzdělání se dá dělat smysluplnou formou na základě osobního prožitku. Jsem přesvědčená, že na tom, co prožijeme, se dá v dalším životě nejlépe stavět. Proto je pro mě metoda divadla Fórum tak obohacující – nastavuje mi zpětné zrcadlo, a to vše jakoby „nanečisto“, v bezpečném prostředí. Někdy si ve složitých životních situacích říkám: „krucipísek, kdybych si tímhle mohla projít nejdřív v Divadle fórum, řešila by to úplně jinak…“
Co tě na Fóru nejvíce baví a co ti přináší?
Přináší mi určitě radost z dětských reakcí, z jejích zapojovaní do situací, které během našich představení vznikají. Učí mě nehodnotit a neposuzovat věci jednostranně, ale dívat se na svět z více úhlů a očima jiných. Baví mě zpracovávat nová témata a nebát se ani těch ožehavých. Mám velkou radost z toho, jaký jsme tým a že naše práce má širší přesah.