Základní charakteristika Divadla Fórum

• Interaktivní divadlo
• Poučný přímý prožitek, stále však v rovině bezpečné fikce
• Kritické situace se po skončení odehrají znovu, divák má možnost vývoj změnit
• Pasivní divák se mění v aktivního spolutvůrce
• Důležitá je role průvodce představením – lektora, tzv. jokera

Podstata metody

Nejdříve je hereckým týmem odehráno představení, v rámci kterého se hlavní postava dostává do komplikovaných situací a ty následně nesprávně řeší. Příběh proto končí vždy tragicky, či přinejmenším pro hlavního hrdinu velmi nepříznivě. Herci poté celé představení hrají znovu, diváci však již mají možnost jeho děj kdykoli zastavit a jednání hlavního hrdiny korigovat. Mohou se v tu chvíli v ideálním případě zapojit přímo do děje a situaci, ve které se hlavní hrdina podle jejich mínění rozhoduje chybně, řešit z jejich pohledu lepším způsobem. Cílem je zajistit, aby diváci touto cestou sdělení obsažená ve sledovaném představení oproti klasické školní výuce intenzivněji vnímali. Na základě dlouhodobých zkušeností se to skutečně děje, a to právě za pomoci přímého emočního prožitku, kdy – zejména dětští diváci prožívají příběh hlavního hrdiny a snaží se mu v těžkých chvílích pomoci.

Síla prožitku

Divadlo fórum má mimo jiné tu výhodu, že může být v reakci na vývoj konkrétního představení před konkrétním publikem velmi flexibilní. Zároveň je v této souvislosti podstatné, že jde vždy pouze o fikci, která má poskytnout divákům atmosféru bezpečí. Umožňuje jim zkoumat různé typy chování, aniž by museli být konfrontováni s jejich reálnými důsledky. Zároveň je ovšem třeba, aby byl příslušný lektor vnímavý a předcházel identifikaci diváků s konkrétními postavami, případně je byl schopen v případě hlubší reflexe z negativního zážitku vyvést. Fikce tedy v tomto případě věrně kopíruje realitu, s odložením role však musí být možné odložit vše, co patří právě pouze fikci. Co si však do dalšího života diváci odnáší, je jejich vlastní přímá zkušenost. Nedílnou součástí programů je pak i průběžná silná zpětná vazba od jeho účastníků. Zvolené téma a vývoj dějové linie představení je tím, co v rámci těchto interaktivních představení z principu boří pomyslné bariéry mezi hercem a divákem a co odvádí pozornost od jejich přílišné sebekontroly, obavy a studu, které by byly v tomto případě kontraproduktivní. Jde totiž zejména o jejich aktivní zapojení do děje s cílem zvrátit jeho negativní vývoj. Dochází k diskusi o chování lidí – herců, k pochopení daného problému a jeho příčin a možných následků, jeho řešení či vyřešení. Tím vším se následně prohlubuje i empatie diváků. Cílem tedy není najít a následně na jevišti přehrát ideální řešení inscenovaného příběhu či jeho krizových situací, ale prostřednictvím divadelní akce a společné diskuse zkoumat svůj vlastní vztah k danému problému, uvědomit si své způsoby jednání a podrobit je vnitřní, případně i otevřené společné kritice spolu s dalšími diváky.