Proč jste se rozhodl spojit své jméno zrovna s Fórem?

Jednak je to projekt, o kterém toho docela dost vím, znám lidi, kteří se na něm podílejí, mnozí jsou mými přáteli z divadla i mimo něj už mnoho let a pak mám sám děti a vím, jak velké jsou v některých otázkách deficity ve výchově dětí nejen ze strany rodičů, ale i škol. Týká se to témat, která s sebou nese dnešní doba. Tedy témata která naše babičky ani maminky moc řešit nemusely. Fórum jednoznačně pomáhá. Možná je to špatně položená otázka. Spíš nevidím jediný důvod, proč bych mé jméno s projektem spojit nemohl 🙂

Jaký má pro Vás Fórum význam?

Obrovský. Ve finále může zabránit velkým malérům, do kterých se dneska dostává mládež (nejen). Ne vždy a ne každý se dokáže vypořádat s nástrahami současného sice krásného, ale mnohdy záludného světa. Myslím, že kdyby nám bylo teď stejně jako našim dětem, také bychom se často těžko popasovali se současným světem. Na nás je, abychom jim pomohli. Ukázali. Varovali. Stejně tak jednou ony, snad i díky tomu, budou umět varovat a chránit svoje děti. Na začátku válek i jiných velkých průšvihů jsou často detaily.

Co Vás na Fóru nejvíce baví a co Vám přináší?

Asi ta okamžitá “návratnost”. Nejen, že děti během ojedinělých divadelních představení mají možnost hned vyjádřit svůj názor a také ho v rámci tohoto představení prezentovat i tím, že se stanou přímými aktéry příběhu/skeče. Ale také mají příležitost „uvidět“ schémata, která v reálném životě často řešit neumí, samy odhalí, co je dobře a co je špatně, co se smí a má, a co se nemá a nesmí. Toto aktivní zapojení považuju za zásadní. Zpětná vazba má často rychlost světla. A co je hodně podstatné, vše se děje spontánně, dobrovolně a přirozeně, nikdo nikoho nepoučuje. To, co by jinak dětem během nudné přednášky šlo jedním uchem tam a druhým ven, se jich najednou konkrétně dotýká. Vidí v tom sebe, svoje kamarády, možná situace, které už zažily, byly jim blízko.

Co očekáváte od spolupráce?

Že budu jakkoli prospěšný tomuto bohulibému a veskrze prospěšnému projektu. Že se mi podaří pomoct ho více zviditelnit, pomoct mu “dál”. Přál bych si, aby jednou každá škola mohla svým dětem v různých věkových kategoriích “dopřát” mnoho takových představení. Kéž by to byl jednou standard. Protože děti jsou budoucnost!

Kde se o Vás můžeme dozvědět více?

Jednak na netu, na různých stránkách týkajících se divadla nebo filmu, jako je ČSFD apod. A pak na stránkách některých divadel a představení, ve kterých hraju. Protože jsem na volné noze, je jich víc. Jak jsem už psal, docela hodně je toho na netu, někdy i to, co nevím ani já 🙂

Ale kdybych měl něco říct já sám o práci, bylo by toho hodně, namátkou: už 4. rokem točím pro ČT D soutěžní pořad pro starší děti “U6”, od podzimu budu točit další sérii krimi seriálu “Temný kraj” pro TV Prima, zanedlouho začnu točit TV spoty pro Alzheimerovu společnost atd. Co se týká divadla, hraji v několika zájezdových představení, pak také v Divadle Pluto v Plzni a v muzikálu Shrek hraji Oslíka, tohle zkoušení a pak i hraní je opravdu skvělý zážitek, protože se jedná o přenesení originálu z USA s krásnou hudbou, nádhernou scénou i kostýmy.

Mimo to se snažím podporovat různé charitativní projekty a benefiční akce. Od pomoci dětem, starým lidem v domovech pro seniory, nebo projektům zaměřeným na různé nemocí, akce jako “Bez dechu”, “Život je dar”, “Ježíškova vnoučata” a další všude možně po celé ČR, jen co mi čas dovolí.

Mým hlavním koníčkem jsou ale moje děti, Jonáš a Agáta, se kterými se snažím trávit co nejvíc času a taky čas, kdy s nimi nemůžu být, mě mrzí nejvíc. Takovou mojí jedinou a největší zálibou jsou rychlá auta, konkrétně závody do vrchu a rallye. Dostal jsem se k nim cca před třemi lety a vlastně si plním velký dětský sen. Nejezdím kvůli pohárům, přesto jich už deset mám 🙂 Jinak miluji houbaření, rybaření, bowling, ping-pong, badminton, moře, hory a všechno, co podnikám se svými dětmi. Obdivuju svoji maminku, bývalou ženu a ženy vůbec. Vzpomínám na Václava Havla, bojím se, aby se nevrátily smutné roky naší minulosti a za nejdůležitější věc na světě považuji respekt a ohleduplnost, cestování a sebereflexi. Žiji podle starého přísloví “Žij dnes, protože včera už je pryč a zítra nemusí být”. U sebe mě štve moje nedochvilnost a že víc nečtu. Obojí se ale dá změnit daleko snadněji, než hlad a žízeň miliónů lidí po celém světě. Čechy mi přijdou jako jedna z nejkrásnějších zemí, kde je na pětníku tolik krásy, že to ani sami nevidíme. A na Češích mě nejvíc mrzí, že přeceňují to, co nemají a nedoceňují to, co mají. A bohužel zapomínají na minulost.

Jsem střelec, optimista, vlastně sangvinik, takže žiji rád a užívám si každý den, každou minutu a jakýkoli počasí.