Pocházím z Pardubic, studoval jsem na Střední divadelní škole v Šumperku, kde jsem viděl hořet divadlo. Po roce jsem přešel na DAMU na katedru alternativního a loutkového divadla do ročníku Jany Březinové a Jana Borny. Byl jsem spoluzakladatelem dvou malých divadel – Studia Řetězová (dnes Řetízek) a Divadla Nablízko. Jako herec jsem byl nominován na cenu Alfréda Radoka za roli psa Baryka a soudruha Barykova v Bulgakovově Psím srdci. Mou radostí je různé literární pokusnictví, především v oblastech menších literárních žánrů a experimenty s psanými slovy. Další mou radostí jsou pokusy výtvarné; své malování křídami nazývám Šmucik art a dále vytvářím dekonstruktivní koláže.

Jaký má pro tebe Fórum význam?

Význam Fóra vidím v osobním setkáním s dětmi nad tématy, které nás pálí. Myslím, že je velmi důležité mluvit a prožívat s dětmi situace, se kterými přichází a budou přicházet do styku. Věřím, že díky Fóru můžou být připravenější. Z druhé strany je také pro mě zajímavé vidět, jak se děti k tématům staví a co je ve skutečnosti trápí, těší a zajímá.

Co tě na Fóru nejvíce baví a co ti přináší?

Mě na Fóru baví hlavně zpětná vazba, kterou mi děti dávají. Pokud jsem ve hře za herce, líbí se mi, když děti reagují na situace, jdou s námi a mají chuť si posléze zahrát společně určitou scénu. Nepředvídatelné situace, které občas z tohoto hraní vykrystalizují, jsou už jen bonbónkem navíc. Jako Joker jsem nadšený, když děti, které se zpočátku tvářily s nedůvěrou, postupně „tají“ a nakonec po skončení představení za mnou přijdou a chtějí o tématu ještě mluvit, případně řeknou nějaké tajemství, které je trápí a oni si s ním nevědí rady. V takové chvíli vím, že představení má smysl a oni chtějí vědět víc.